DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Stavba kolejiště 3. část
16.2.2014
Patina (kolejí)


Dnešní aktualizace bude částečně úvahou a částečně malým analytickým rozborem. Týká se kolejí a kolejového svršku a jejich patinace a vlastně patinace obecně jako takové.

Jako malý jsem o patině v modelářství neměl ani potuchy. Vše, od domečků, přes zídky, cesty a chodníčky až po vozový park zářilo na mém starém TT kolejišti novotou a mně to přišlo normální – nic jiného jsem neznal. S postupem doby, ale především s příchodem internetu a s ním spoustou fotek a prezentací různých modelářů jsem najednou zjistil, že jedno kolejiště se mi líbí víc, než druhé. Bylo to patinou. Je až neuvěřitelné, jak patina dokáže danný model pozvednout.

Je to něco, pro co se však musí mít cit a částečně i zkušenosti. Viděl jsem už spoustu patinou zcela znehodnocených kolejišť, či diorámat.

Následující malé dělení jsem si napsal čistě pro svoje účely, slouží mi k vlastní orientaci mezi technikami při snaze dosáhnout pokud možno co nejlepšího výsledku.

 

Složitost:

1.1 jednoduchá - sem řadím použití jedné metody, popř. jedné barvy. Např. nanesení a                      

                            následné setření olejové barvy na domečku, jednoduchý nástřik vagónu    

                            stříkací pistolí apod.

1.2 střední – kombinace vícero technik a barev

1.3 precizní – kombinace vícero technik a barev s kompletní a detailní analýzou reálného

                      vzoru a aplikací těchto poznatků na model

 

Míra:

2.1 slabá – patinace jen některých prvků modelu, popř. jen velmi mírná, symbolická patina.

2.2 střední – model je kompletně a celkově s mírou patinován

2.3 silná – patina je spíše nebo úplně přehnaná, neplatí pro znázornění silného opotřebení

2.4 jemná – patina, kterou nelze na první pohled ani zaznamenat, vytváří však onen celkový,

                  perfektně harmonický dojem

 

Technika:

3.1 barvami 3.1.1 natírání       3.1.1.1 - olejovky

                                                3.1.1.2 – syntetiky

                                                3.1.1.3 – akrylovky

                                                3.1.1.4 – lihovky

                                                3.1.1.5 – tempery / vodovky

                   3.1.2 stříkání        3.1.2.1 -syntetiky

                                                3.1.2.2 – akrylovky

                                                3.1.2.3 – lihovky

                   3.1.3 tupování      3.1.3.1 – olejovky

                                                3.1.3.2 - tempery / vodovky

                   3.1.4 suchý štětec 3.1.4.1 – olejovky

                                                3.1.4.2 - tempery / vodovky

 

3.2 pigmenty

3.3 zvláštní techniky (oloupaná omítka, popraskaný beton, uražený roh zdi)

 

Dle inspirace:

4.1 bez inspirace, viz. Bod 1.1

4.2 více či méně dodržování inspirace v reálu, tzn. rezavé koleje, zaprášená cesta, stékající  

      voda po tendru apod.

4.3 absolutní dodržení inspirace v reálu, včetně barev a odstínů

 

A teď k patinaci kolejí.

Dobře napatinovaným kolejím a kolejovému svršku přikládám docela velký význam. Možná si řeknete, že to beru moc vážně, ale jak píšu v úvodu, výsledný dojem z kolejiště podle mě vytváří hlavně patina.

Prohlédl jsem stovky obrázků na internetu, prolistoval desítky časopisů a dospěl jsem k několika, pro mě docela zajímavým závěrům, které doložím konkrétními příklady:

 

-méně znamená více (a to i v případě snahy o znázornění hodně zašlé železnice), viz. staré kolejiště

T.Bartoše – ona velmi jemná patina vytvářející perfektní dojem

 

Autor:Tomáš Bartoš

 


-někdy patina nemusí úplně odpovídat realitě (čímž si protiřečím s bodem 4.3 v mém mini rozdělení) a přitom působí dobře viz. modul s depem M.Daleckého – já osobně pochybuji o barvě rzi na kolejích, použití pigmentu hlíny aj.,ale jako celek se mi to líbí, což dokazuje talent M.Daleckého

 

Autor: Michal Dalecký

 


-množství práce a složitost dost často neodpovída výsledku.

No a na základě těchto poznatků jsem začal zkoušet různé techniky a hlavně barvy na různých kouscích kolejí, abych až se se stavbou vlastních „modulů“ dostanu k patinováni kolejí si byl jistý, že se mi to bude líbit.

 

 

První pokusy, dalo by se říct seznamování s barvičkami :-)

 

 

Dva důkazy toho, že s intenzitou se to nesmí přehánět.

Zde použita barva Revell 84 M, která podle mě nejvíc odpovídá realitě, tedy tmavé barvě rzi na skutečných kolejnicích. Bohužel, při použití na kolejišti se mi výsledek zdál moc tmavý, což mimojiné dokládá fakt, že ne vždy je žádoucí, abychom se striktně drželi reálných vzorů. A tím se opět dostávám do rozporu s bodem 4.3. Prostě tmavé odstíny se musí na kolejišti aplikovat zvlášť citlivě. Možná za to muže světlo, které je v místnosti s kolejištěm z 95% umělé a slabé(zde ale foceno při denním světle venku).

 

 

Tady použita barva 29M, tedy známá rez od  Agamy. K použití této barvy na kolejnice jsem se nakonec rozhodl. Připadá mi jako ideální kompromis mezi barvou skutečných kolejnic a požitelností na kolejišti ve špatných světelných podmínkách. Čím jsem si nebyl a zatím ani nejsem je barva štěrkového lože.

 

 


Při šetrném použití stříkací pistole se sice vytvoří jemné a celkem přirozené zašpinění štěrkového lože, na druhou stranu se mi nelíbí nepravidelnost způsobená pohybem ruky a navíc mi to pasuje spíš někam na širou trať. Ve stanici bývaji koleje více zašpiněné ať už vlivem odkapáváním oleje z vozidel nebo zvýšeným bržděním a tedy opotřebováním brzdových špalíků.

 

  

Proto jedna z finálních variant je tato verze, kde na koleje je použita ona zmíněná rez od Agamy, na štěrk práškový pigment rez od Agamy, trochu hlíny a na jemné dopatinování kolejnic práškový pigment od Valeja. Sice je to také dost tmavé, ale zase to odpovídá tomu opotřebení.

Po tomto laborování jsem se konečně dostal k patinaci na vlastním kolejišti. Bohužel, když jsem začínal kdysi s pokládkou kolejí, nenapadlo mě nejdřív natřít potažmo nastříkat kolejové pruty před zasunutím do pražcového podloží a tím jsem si teď dost zkomplikoval práci. Jak jsem totiž zjistil, natírání kolejí již přilepených na kolejistě je dost velký opruz, který se neskutečně vleče. Proto jsem radši věnoval dva večery zamaskování lakýrnickou páskou a pak alespoň rovné úseky natříkal pistolí.

 

 

Časově to byla dost velká úspora, o kvalitě nemluvě.

 

  

A tady už zamaskované celé kolejiště.

 


 

Zde potřeby ke stříkání. Zpomalovač bych hlavně vyzdvyhl, protože akrylové barvy zasychají téměř před očima, obzvláště rády pak v trysce stříkací pistole.


 
První a druhá vrstva stříkání..



Po odmaskování. Výhybky jsem nestříkal, protože jejich zamaskování byb bylo příliš složité.




Ty se musely natřít řučně. Zde první vrstva.



Tady s bleskem je vidět, jak je důležité nanést několik vrstev.



A tady už hotovo při denním světle.


Na tomto snímku je vidět vlevé části napatinování nástupišť a štěrkového lože stejnou Agamou 29M a vpravo na kolejišti kontrast s nenapatinováním. Dlouho jsem váhal jak moc stříkat a nakonec to zakončil jen touto slabou vrstvou. Dostříkat se to může kdykoliv později a hlavně platí, méně znamená více. Spíš si myslím, že už budu pokračovat jen pigmentama a olejovkama. Příště.

 


15.7.2014

Drážní osvětlení

Okurková sezóna je v plném proudu a tak přidávám kratičkou aktualizaci týkající se nádražních lamp. Ne že bych na kolejišti jinak nic neudělal, ale jde vesměs o různé nedodělky a drobnosti, které nestojí za to publikovat.

Rozhodl jsem se pro lampy Dominik, které jsou minimálně pro mě etalonem nejdokonalejšího ztvárnění těchto typických svítidel. Dostaly mě přítomností kovových stupaček, na které jsem zatím nenarazil u žádného jiného výrobce, byť ti šli poslední dobou kvalitativně taky hodně nahoru. Dále v té době nejužším stožárem, nejmenším a nejdetailnějším vyhotovením plechových krytů výbojek a v neposlední řadě kompletním složením svítidla bez nutnosti přidělávat předřadný odpor a usměrňovací diodu.

Vadou na kráse, kterou výrobce jistě neudělal vědomě je zkroucení stožáru, ke kterému časem dochází. Údajně je to dáno materiálem, tedy plastem, který je v současné výrobě již nahrazen kovem. Mně se to stalo asi u 6-ti lamp z 20. Nevadí, už mám objednané náhradní.

Dalším pro mě nedostatkem je malá výška stožáru. V typech nádražních lamp se nevyznám a ani jsem to nepřepočítával do měřítka, ale při pohledu pouhým okem vidím, že lampa na skutečné stanici jde výrazně nad střechu hlavní budovy, což na modelu nejde. Co jsem se tak díval, tak to je ale neduh všech výrobců.

Jinak lampy jsem na nádraží stavěl ve zhruba 35-ti centimetrových rozestupech a zapojil je paralelně. Při prvním zapojení jsem podcenil odpor tenké páteřní dvoulinky a tak jsem musel výrazně ztlušťovat. Proto pozor, odběr všech lamp je ducela slušný.

Extra velký pozor jsem dával na vyrovnání stožárů do pravého úhlu. Není nic rušivějšího, než křivé lampy jak popadaný les.

 

Zde ještě nevyrovnáno.

 

Lampy přes zmíněné nedostatky hodnotím velmi dobře a mé malé nádraží posunuly zase o kousek blíže dokončení.

 


 

11.11.2014 Podzimní drobnosti

Šikulové, alias Igra vyrábí tento pěkný šturc. Původně jsem si ho chtěl po vzoru Houmra vyrobit, ale proč vymýšlet již vymyšlené.

 

Kovové prvky jsou odlitek, který je nutno lehce opracovat a oddělit od ostatních části jako např. nárazníků. Zde už po nástřiku 29M Agama.

 

Nasazení na pražce a nalepení dodávané překližky.

 

Dolepení nárazníků, nalepení cedule a patinace pigmenty "rez". Překližka napuštěna ředěnou umbrou přírodní.

 

Dosazení do kolejiště. Záležitost na tři čtvrtě hodiny ( bez schnutí barev).

 

Další drobností jsou tyto přechody mezi kolejemi od Igra models. "Betonové plochy" jsou nastříkané surfacerem, "pražec" uprostřed napuštěn opět umbrou přírodní. To celé na závěr napatinováno syntetikou 29M od Agamy.

Tyto drážní hlásiče jsou naopak od JM Detail. Jejich stavba byla velice příjemná, vše do sebe krásně zapadalo. jako celek byly nastříkány stříbřitou synytetikou, tlampače natřeny směsí bílé a hnědé, k patce byly potom dolepeny výstražné nálepky.

 

"...pozor, pozor, za půl hodiny je svačina"

 

No a pustil jsem se také do kocoura MTB.

 

Dolepil jsem oblíbeného strojvůdce...

 

...Maskolem zamaskoval světlovody a dvakrát přetřel černou okolí čelníku, kde nepěkně prosvítaly diody skrz plastovou skříň (kdo má, ví o čem mluvím)...

 

...a pomocí plastového profilu přichyceného kapkou Maskolu oddělil červenou a bílou diodu, aby se vzájemně neprosvicovaly. Problém s diodami byl vyřešen.

No a na závěr dva kochací obrázky s nedávno zapojeným drážním osvětlením...

 

... ;-)

 


18.9.2015

Tráva

V jedné slavné písničce se zpívá "byl to ten slavný den, kdy k nám byl přiveden elektrický proud..." a já bych to parafrázoval, že mně v tomto slavném dni přistála na pracovním stole statika, přesněji statická tráva. Slavném dni proto, že jsem se konečně po letech dopracoval do fáze, kdy už na kolejišti není další jiné práce, než zatravnění, zalesnění prostě finální dodělání mého soumodulí. Paradoxem je, že tato pro drtivou většinu modelářů nejpříjemnější část stavby kolejiště mně dělá největší starosti, abych to na závěr celé nepodělal a předchozí roky práce nevyhodil z okna.

 

Začal jsem proto hodně opatrně a to analýzou a důkladným výběrem barvy a výrobce.

Pod vlivem zahraničních časopisů jsem to směřoval k tomu nejlepšímu, co lze dle mého názoru na trhu nalézt a sice výrobci Mininatur. Bohužel se ukázalo, že to není úplně trefa do černého, viz.dále:

+jasný a přehledný sortiment

+snadná aplikace, dobrá "stojivost" :-)

+barevná stálost

+překvapivě dobrá dostupnost

-ani jeden odstín mě úplně nezaujal

-lesklost vláken

-vyšší cena

 

 

 

 

Objednal jsem si kompletní sortiment statické trávy co  Polákovi nabízí (přímo od nich) a toto mně přišlo. Na přímý dotaz jestli to je komplet mně bylo odpovězeno že ne, protože některé zboží prostě momentálně nemají. Kdybych se nezeptal...

 

Hledal jsem proto dál, výrobce jako Noch, Busch apod.zavrhl úplně pro zcela nepřirozené barvy a zastavil se u českého Poláka:

+velký sortiment přirozených, realistických barev

+matnost vláken

+přijatelná cena

-velká barevná nestálost barev nejen časová u různých vyrobních šarží, ale i mezi jednotlivými délkami

-proměnlivost sortimentu

-trošku horší dostupnost

-absence delších vláken (6,5mm) u většiny odstínů

-slepence vláken asi v důsledku barvení

 

MiniNatur - stručně, jasně, kompletně. Zleva Jaro, Léto, Časný podzim a Pozdní podzim. Dále pak Seno, Béžová, Zlatá béžová a "Stará zlatá".

 

Zkusil jsem ještě Model Scene doufaje, že zde najdu kompromis mezi výhodami a nevýhodami Mininaturu a Poláka. Nutno říct, že jinak kvalitní vlákna trpí přibližně podobnými pro mě neduhy, jako Mininatur:

+jasný, přehledný sortiment

+dostupnost

+ přijatelná cena

-vlákna v sáčku vytvářejí oproti jiným výrobcům více cuckovité žmolky, které se před nasypáním do elektrostatického zatravňovače musí pracně rozmělnit/rozdrobit/rozmotat, prostě rozžmolkovat(zkoušel jsem jen délku 4,5mm)

-barevné odstíny jsou blízké Mininaturu

-vyšší lesk vláken.

 

Polák - dle názvu jeden odstín v různých délkách, dle vlastních očí zcela rozdílné barvy. Na dotaz odpovězeno, že to modelářům nevadí. Věřím, že tomu tak je, ale mně osobně to asi vadí.

 

A ještě jednou. Vše "Zeleň jarní", vlevo 1mm, uprostřed a vpravo 2mm a jak je vidět, kolikrát barva nesedí ani vláken stejných délek . Škoda :-(

 

Abych se vyvaroval matoucímu dojmu z vláken vložených ještě v sáčku, rozhodl jsem se pro lepší představu většinu vláken nanést na větší plochu k porovnání přímo na kolejišti a mezi sebou navzájem.

Na reklamní ceduli, zdrsněnou zalamovacím nožem jsem natřel Duvilax, posypal tenkou vrstvou(aby nepopraskala) přesáté hnědé hlíny, přestříkal vodou ve spreji a napustil opět Duvilaxem s kapkou jaru. Z toho pak vyřezával menší destičky pro jednotlivé odstíny. Ty jsem nijak nekombinoval, míchal jsem jen délky v rámci jednoho odstínu, abych dostal členitý povrch a ne golfové hřiště. Problém nastal u Poláka, kde 1mm vlákna měla bohužel jiný odstín než 2mm a 4,5mm a tak dle názvu jednobervný odstín byl ve skutečnosti vícebarevný. To výsledek zkresluje a Polákovy vlákna tím za mě zbytečně ztrácejí. Další problém obecně u všech vláken nastal s tím, že vlákna v sáčku vytvářejí žmolky a ty se musí před nasypáním do elektrostatického zatravňovače rozžmolkovat. To je samozřejmě otrava. Zajímavé je, že k tomuto jevu inklinují především vlákna délky 4,5mm, ale částečně i 1mm(!) a 6mm a take některé odstíny víc, než jiné.

 

 

 

Ony protivné žmolky..

 

První vrstva nízká, druhá vrstva z delších vláken už do ostrůvku lepidla pro narušení monolitosti. Lepidlo Duvilax ředěno 1:3 ve prospěch vody a aplikováno stříkačkou.

 

 

Po zasypání..

 

 

A po zaschnutí...

 

Tady detail Polákových vláken tvořících asi vlivem barvení slepence.

 

 

Jinak jako elektrostatický zatravňovač jsem použil známou záhadnou krabičku od Martina Krejčího. Vstupy připojuji ke zdroji střídavého proudu na mém trafu Fz1 a výstup jeden k aplikátoru a druhý ke špendlíku k zapíchnutí do lepidla. Polarita zřejmě nehraje roli a dokonce i když špendlík z lepidla vypadl, na výsledek to nemělo vliv. Krabiček k aplikátoru mám víc pro možnost kombinovat odstíny jen přepojením banánku. Jeden jsem si dokonce udělal z celokovové cukřenky, ale výsledek se mně jiný nezdál. Velikost ok v aplikátorech se mně osvědčila spíš velká. Jinak celkově zatravňovač sype dobře, ale srovnání s jiným nemám.

A tady je výsledek. Vlevo nahoře MiniNatur vč. sena, vpravo nahoře Model Scene a dolní řada celá Polák.

 

MiniNatur  - Jaro, Léto, Časný podzim, Pozdní podzim a Seno. Na přímém slunci vypadá odstín Léto už docela použitelně, ale v místnosti s kolejištěm je nepravděpodobně tmavý. Jaro mně přijde zase moc světlé.

 

Model Scene - Jaro, Časné léto, Pozdní léto a Podzim. V podstatě obdoba MiniNaturu.

 

 

 

A Polákovy použitelné odstíny - Jarní, Luční, Travní, Lesní a Střední. Jarní spíš ne. Travní a Lesní jsou dost podobné.

 

 

 

A tady Časný podzim MiniNatur u Polákových odstínů  Travní a Lesní....

 

...a zde u Lesní a Střední. Se Střední od Poláka je docela podobná...

 

Zde přímo na kolejišti podélně Polák Travní a Lesní, kolmo MiniNatur Časný podzim.

 

Závěr: závěrem je, že jsem úplně na začátku. Celé toto laborování mělo za výsledek pouze pravděpodobné adepty na použiti a to: Polák Luční, Travní a Lesní a MiniNatur Časný podzim, Pozdní podzim a Béžová. To ostatní, tzn. práci se statikou, její míchání a vytváření věrohodných scenérií se musím teprve naučit. Už teď vím, že to nebude jednoduché, protože práce s vlákny vyžaduje jisté zkušenosti, talent a taky trpělivost. Je opravdu velká škoda, že Polákova statika nedosahuje kvalit MiniNaturu. Špatně stojí, tvoří slepence, barevně je nestálá...oproti tomu s MuniNaturem se pracuje jedna báseň. Ale co je to platné, když odstíny jsou takové jaké jsou. Předpokládám, že toto bude náplní ještě některé z dalších aktualizací.


22.8.2016 Dioráma

Už delší dobu jsem přemýšlel o udělání nějakého diorámatu na focení modelů, protože dosavadní  praxe s různými kusy kolejí na které jsem modely stavěl mně samozřejmě moc nevyhovovala. Navíc jsem si chtěl udělat malé zatravňovací a zalesňovací cvičení. To, že mně stavba nakonec zabrala půl roku je věc druhá :-(

 

 

Každopádně jsem vzal kus překližky, na který jsem Pattex wood lepidlem nalepil zbytky extrudovaného polystyrénu k znázornění tělesa trati...

 

...z rýsovacího a balícího papíru jsem nalepil svah

 

...to celé polepil papírovýma útěrkama a přetřel ředěným  Pattex wood...

 

...zasypal extra jemně přesátou hlínou - ornicí(větší hroudy a kamínky podle mě neodpovídají měřítku), nalepil korkový základ štěrkového lože a nalepil zbytky flexi kolejí Peco CODE 100...

 

...koleje natřel oblíbenou Agamou 29M a hlínu pošplíchal ředěným Pattex wood s Jarem....

 

 

...k vytvoření štěrkového lože jsem použil tato plastová udělátka koupená na jednom německém e-shopu. Jméno si už bohužel nepamatuji. Ta větší krabička je sypátko - dávkovač štěrku, ta menší svýma štětinkama šterk zarovnává...

 

 

...tady je vlastní aplikace. Nutno říct, že výsledek samozřejmě není dokonalý, ale je to další krok k ulehčení a urychlení práce...

 

 

...zarovnáno a prosyceno ředěným Patexem s Jarem...

 

 

...k patinaci štěrku jsem použil na doporučení T.Bartoše směs Agama rez a olej, v poměru 1:1. Snažil jsem se o velmi jemnou patinu...

 

 

...přistříknout se může vždycky...

 

 

...a tady už první statika. Po  mnoha pokusech to vypadá, oproti původním předpokladům, na kombinaci miniNatur jaro a béžová / suchá tráva jako základ pro veškeré travnaté plochy. Přestože jsem především k jarnímu odstínu byl zpočátku negativní, postupem času  mně právě v kombinací se suchou trávou přišel jako nejvěrohodnější. Nebo se mně zkrátka jen nejvíc líbí, těžko říct. Dost zásadním důvodem pro použití převážně nimiNaturu je taky jeho snadná aplikovatelnost. Stručně řečeno, na Polákova vlákna nemám trpělivost.Sem tam ho taky použiju, hlavně travní, luční a lesní, ale gró bude miniNatur. Určitě použiji v budoucnu  i jiné odstíny, ale základ budou výše zmíněné dva. A navíc můžu zopakovat staré známé - méně znamená více a všemožné kombinace a "rozbíjení" jednolitosti různými pseudo barvami se mně moc nelíbí.

Postup je ten, žě začnu nejkratšími vlákny těch dvou základních odstínů a posypu všechny travnaté plochy a nechám zaschnout...

 

 

...po zaschnutí....

 

 

...a do tohoto nízkého základu aplikuji pak větší či menší plochy/ostrůvky vyšších vláken a to jak 4,5 tak i 6mm, opět především tyto dva hlavní odstíny. Sem tam i zmíněné travní a luční odstíny Poláka...

 

 

...

 

 

...v odvodňovacím kanále jsem se pokusil vytvořit hustou lebedu z Polákových květů a letního miniNaturu. Z výsledku nejsem nadšen, budu se muset ještě dlouho učit :-(...

 

 

...venku na přímém slunci...

 

 

...a tady už zalesnění. Použil jsem keříky od Heki a miniNatur. Druhé jmenované jsou násobně dražší, ale o něco jemnější a míň zmetkovitější...

 

 

...pro zpestření jsem dolepil jakési návěstidlo, ani nevím co znamená...

 

 

...patiny možná mohlo být víc...

 

 

...

 

 

...z této fotky mám pocit, že tráva mohla být více plastická...

 

 

...

...ale celkově jsem docela spokojen. Velmi pravděpodobně jsem našel odstíny, které jsem hledal. Uvidíme s odstupem času....

 

 

....na závěr jeden čmelda v situaci, kdy jsem teprve hledal výslednou kompozici lesíka a keřů.

 


18.3.2017

Buldozer stalinec T100

 

Dnešní krátká aktualizace je trochu obtížně zařaditelná, jedná se sice o vozidlo, ale patří spíš ke kolejišti, než na koleje, tak jsem ji dal sem. Je to model buldozeru známého pod přezdívkou "Stalinec", označením T100 s hydraulickým pohonem radlice. Vyrábí ho pan Ivo Carvan ( http://www.icar-cz.eu/ ), který má vůbec hezké modely. Skoro bych si je chtěl postavit všechny. Myslím, že pěkně reprezentují stroje doby, kterou se na kolejišti snažím znázornit.

 

Stavebnice je z resinových odlitků, které potřebují opracování. Jde to ale snadno, vše do sebe zapadá a je to příjemná oddechovka na jeden večer.

 

Návod ač působí amatérsky je přehledný.

 

 

Začištěné jednotlivé díly. Člověk samozřejmě musí být trochu opatrný u jemnějších částí.

Tady slepeno sekundovým lepidlem a nastříkáno obyčejnou syntetikou.

 

A po patinaci. Použité pigmenty a barvy jsou v pozadí.

 

Úplně ho vidím stát zarůstajícího lebedou na okraji manipulační plochy u skladiště. Celkově stavebnici hodnotím pozitivně. Hned jsem si koupil lesní traktor LKT.